Proces hojení ran a tvorba jizev je fascinující komplex biologických reakcí, které tělo zahajuje. Ačkoliv je jizva často považována za nežádoucí, je důležitým znamením, že tělo úspěšně uzavřelo ránu a zabránilo infekci.
Význam mezibuněčné hmoty
Hojící proces zahrnuje hned několik (ne-li všechny) systémů v těle – krevní, lymfatický, kožní, svalový, někdy i kostěný a další. Než se začneme brodit do řek hojících procesů, je důležité zmínit, že mezi každou buňkou v těle není vzduchoprázdno, ale tyto buňky jsou propojeny tzv. extracelulární matrix (mezibuněčná hmota).
Mezibuněčná hmota, také známá jako extracelulární matrix, hraje klíčovou roli v procesu hojení. Obsahuje pluripotentní buňky, které se mohou přeměnit na různé typy buněk potřebné k opravě tkáně. Pluripotentní vlastně znamená, že se může stát takovou buňkou kterou je zrovna potřeba při procesu hojení vytvořit – krevní, lymfatickou, kožní, svalovou někdy i kostěnou nebo jinou. Pro správné fungování mezibuněčné hmoty je důležitá její viskoelasticita – schopnost odolávat tahům a tlakům a vracet se do původního stavu. Tato vlastnost je ovlivněna faktory jako stravování, hydratace, fyzická aktivita a stres.
Fáze hojení jizvy
Celý hojící proces trvá několik měsíců až rok, některé zdroje uvádí rok a půl i dva roky, než se jizva dostává do svého neměnného stádia a nenacházíme již aktivitu hojících procesů.
- Hemostáza (zástava krvácení): První fáze hojení začíná okamžitě po poranění. Tělo aktivuje krevní destičky, které se shlukují a vytvářejí sraženinu, jež zastavuje krvácení. Současně se uvolňují chemické signály, které přitahují buňky imunitního systému na místo poranění.
- Zánětlivá fáze: Po zastavení krvácení nastupuje zánětlivá fáze. Bílé krvinky, jako jsou neutrofily a makrofágy, migrují do oblasti rány a začínají odstraňovat odumřelé buňky a patogeny. Tento proces je nezbytný pro očištění rány a přípravu na další fázi hojení. Během této fáze se může objevit otok a zarudnutí, což je normální součást imunitní odpovědi těla.
- Proliferativní fáze: V této fázi začíná tvorba nové tkáně. Fibroblasty, specializované buňky v pojivové tkáni, produkují kolagen, který je základním stavebním kamenem nové tkáně. Současně se začínají tvořit nové krevní cévy (angiogeneze), které zásobují novou tkáň kyslíkem a živinami.
- Remodelační fáze: Poslední fáze hojení může trvat několik měsíců až let. Nově vytvořená tkáň se postupně remodeluje a přizpůsobuje se mechanickým silám působícím na tělo. Kolagenová vlákna se přeskupují a zpevňují, což vede ke zvýšení pevnosti jizvy. I přes tento proces zůstává jizva méně elastická a pevná než původní tkáň.
Srůsty a jejich důsledky
Nyní když víte, že jsou všechny tkáně vzájemně propojené mezibuněčnou hmotou, je už trochu jasnější, jak vznikají adheze – srůsty v průběhu hojících procesů? Srůsty jsou spojení tkání, které mohou vzniknout následkem hojení. Srůsty jsou známkou komplikace v procesu jizvení a vedou ke ztrátě vyváženosti struktur a to i těch vzdálenějších. Představují mosty spojující různé vrstvy tkáně, což omezuje jejich pohyblivost a funkčnost. Jediným účelem vzniku jizvy je vyplnit/ucpat mezeru v poškozené tkáni. Snaha tkáně o nápravu je důležitější než vzniklé vedlejší efekty této nápravy. Při fyziologickém hojení tyto procesy neomezují morfologicky ani funkčně své okolí. Srůsty mohou způsobit komplikace i v odlehlých částech těla. Proto je důležité během hojení dbát na správnou péči o jizvu a předcházet vzniku srůstů.
Co dál tedy s jizvou?
Ačkoliv se jizvy mohou zdát jako nepříjemné nebo nežádoucí, jsou výsledkem důležitého procesu, který chrání naše tělo. Důležité je věnovat pozornost péči o jizvy, aby se předešlo komplikacím, jako jsou srůsty, které mohou ovlivnit funkčnost a pohyblivost tkání. Každý krok v procesu hojení hraje svou roli v konečném vzhledu a funkčnosti jizvy. Tělo má úžasnou schopnost se regenerovat, a i když jizvy mohou být trvalé, kvalitní péče může výrazně zlepšit jejich vzhled a funkčnost.
Alexandra
