Tento článek NOVĚ existuje také v audio verzi. Poslechni si ho na YouTube nebo Spotify.
Pánevní dno jsou svaly a fascie, které společně vytváří a uzavírají spodní část břišní dutiny. Mluvím-li o pánevním dnu, je to vlastně mylné pojmenování, protože žádný sval v těle nefunguje samostatně. Vždy, když pracuje jeden sval či skupina svalů, je třeba, aby se k němu jiné svaly připojily a pohyb umožnily. Některé svaly mají při pohybu funkci stabilizující, jiné je třeba zrelaxovat, další pak mohou přispěchat na pomoc, když už je daná skupina svalů vyčerpaná, a tak dále.
Pánevní dno je proto třeba chápat jako funkční celek, kam se zapojují nejen svaly pánevního dna, ale i všechny ostatní svaly, které se upínají do oblasti pánve. Funkčně sem musíme zařadit také hlavní dechový sval, který uzavírá břišní dutinu z horní strany. Nemalou účast na práci mají také svalové skupiny vzdálenější – nejčastěji hovoříme o spolupráci dna ústního nahoře a svalů klenby nožní dole.
Toto vše dohromady tvoří z pánve a pánevního dna pomyslnou křižovatku pohybového systému. Celá tato oblast hraje klíčovou roli při udržování stability a podporuje pohyb jednotlivých částí těla. Funguje jako podpůrná struktura pro vnitřní orgány, včetně močového měchýře, dělohy a konečníku. Svaly pomáhají udržovat tyto orgány ve správné poloze a předcházet jejich kolapsu.
Představte si dům postavený bez základů
Svou práci již dlouho vnímám jako poselství, které mi umožňuje navracet lidi zpět ke svému tělu a tím postupně zpět k přírodě, k podstatě sebe. A jak nejlépe nalézt cestu k sobě? Důležité je začít hezky od začátku. Stejně jako když stavíte dům, taky začínáte od základů, jinak by vám dům příliš dlouho nestál. V případě těla mohou být takovým základním stavebním kamenem oblast pánevního dna, z hlediska funkčnosti pak spolupráce svalů pánve, bránice a dalších okolních měkkých struktur. Záměrně píši měkkých struktur, ne vždy totiž jsou to pouze svaly, které pomáhají udržovat rovnováhu a stabilitu při pohybu. Patří sem totiž také fascie, vazy a šlachy, které tvoří v těle takovou jemnou, ale nesmírně pevnou a propojenou síť. Právě tato úžasná pojivová tkáň obaluje každý sval i orgán a stará se o to, aby se síla a pohyb přenášely plynule celým naším tělem. Když o ni pečujeme, naše základy jsou nejen stabilní, ale i přizpůsobivé a pružné.
Když se totiž základy domu začnou drolit, nebo naopak ztuhnou a přestanou pružit, dříve či později se to projeví kdekoli jinde. Začne praskat omítka v prvním patře, nebo se rovnou zkřiví střecha. V našem těle to znamená, že pokud chybí stabilní a funkční opora v pánvi, tělo si vždycky najde způsob, jak ji vykompenzovat někde jinde. A tak nás může začít bolet krční páteř, bedra, nebo se objeví migrény.
Funkce a význam pánevního dna v našem životě
Komplex svalů pánevního dna má nezastupitelnou roli v kontrole močení, střevních pohybů a sexuálních i reprodukčních funkcí. U močení udržují uzavřenou močovou trubici, zabraňují úniku moči. Oslabené svaly pánevního dna mohou vést k inkontinenci a jiným problémům spojeným s močovým měchýřem. Tato svalová oblast podporuje také zdravou střevní peristaltiku a následně kvalitní vyprazdňování.
Důležitou roli hrají v sexuální a reprodukční oblasti. Při sexuálním vzrušení se svaly pánevního dna stahují a přispívají k dosažení orgasmu. Mohou zlepšit sexuální pohodu a intimní prožitek. Velmi výrazně ovlivňují také reprodukční funkce. U mužů správná funkce těchto svalů napomáhá k optimálnímu prostředí pro tvorbu spermií a k zajištění zdravé teploty varlat tím, že udržují varlata v optimální vzdálenosti od těla.
U žen hraje pánevní dno nezastupitelnou roli v rámci menstruačního cyklu a těhotenství. Podporují pohyb vaječníků a tím přesun vajíčka z vejcovodu do dělohy. Při oplodnění pak přispívají k udržení plodu v děloze. Optimálně pracující svaly pánevního dna podporují funkci děložního svalu a tím postupnému růstu plodu a ke zdravému průběhu těhotenství. Zdravá funkčnost pánevního dna přispívá i k hladšímu průběhu porodu.
A jak přesně tyto funkce a sílu pánevního dna využíváme v každodenním, běžném životě? Možná víc, než si vůbec uvědomujeme. Kdykoliv zvedáte těžší tašku s nákupem nebo chováte dítě, svaly pánevního dna ve spolupráci s bránicí se musí aktivovat, aby vytvořily pevnou oporu a ochránily vaši bederní páteř před přetížením. Když se ze srdce zasmějete, zakašlete, kýchnete, nebo nečekaně popoběhnete na tramvaj, tato svalová křižovatka musí bleskově a pružně zareagovat, aby udržela orgány na svém místě a zabránila sebemenšímu úniku moči. I při tak obyčejné činnosti, jako je chůze, pánevní dno tlumí nárazy a plynule přenáší sílu z našich nohou dál do trupu.
Jak zprůchodnit křižovatku našeho těla?
A tady se dostáváme k jádru věci. Právě proto, že je pánevní dno onou pomyslnou křižovatkou těla, na kterou se sbíhají cesty ze všech stran, často nestačí případné potíže řešit jen tím, že budeme bezmyšlenkovitě a izolovaně „zatínat a povolovat svěrače“. Když se na silnici vytvoří zácpa, nestačí opravit jeden metr asfaltu přímo v ní, musíme se podívat na celý dopravní tah a zjistit, kde spojení vázne.
Pokud vás trápí pánevní dno, řešením je podívat se na tělo celostně. Cesta k nápravě a k vnitřní harmonii začíná laskavým uvědoměním si vlastního těla. Začíná oporou o naše chodidla, uvolněním čelisti, která je s pánví úzce propojená, a především nalezením správného, hlubokého bráničního dechu. Teprve když zprůchodníme celou tuto úžasnou síť a naučíme svaly v těle znovu spolupracovat, naše křižovatka se uvolní. Váš dům získá pevné, ale zároveň pružné základy a vy se ve svém těle budete cítit znovu bezpečně, stabilně a celistvě.
A co můžete udělat hned teď, v tuto chvíli, abyste se k sobě a svému tělu o krůček přiblížili? Pro začátek úplně postačí, když se na sebe jen na chviličku nacítíte. Není třeba hned složitě cvičit, stačí jen začít vnímat, jak právě teď stojíte, nebo jak sedíte. Uvědomění je totiž vždy ten první, nejdůležitější krok na cestě k jakékoliv změně.
Zkuste si proto jen tak sami pro sebe odpovědět: Jak přesně teď sedím, když čtu tyto řádky? A dýchám u toho volně a plynule?
S láskou k sobě i vám Alexandra