Těhotenství je obdobím, kdy se tělo mění každým dnem. Neviditelné i zjevné změny se odehrávají nejen v oblasti bříška, ale i v pohybovém aparátu, dýchacím a oběhovém systému. Všechny tyto změny slouží jedinému cíli – vytvořit bezpečné a výživné prostředí pro nový život. A zároveň vyžadují, abychom se naučily tělo vnímat znovu, jinak a jemněji.
Hlava, krk a ramena: napětí, které stoupá vzhůru
Jak se bránice posouvá vzhůru a dech se stává mělčím, napětí v těle má tendenci kumulovat se ve vrchních částech – především v oblasti ramen, šíje, čelisti a hlavy. Tato oblast bývá také silně ovlivněna emočním napětím a stresem.
Častý je předsun hlavy, zvýšené napětí v krčních svalech, stažená ramena a zatnutá čelist. Tělo tak často reaguje na vnitřní nejistotu, změnu dýchání i potřebu „udržet vše pod kontrolou“.
Práce s hlavou a krkem je v těhotenství důležitá nejen kvůli bolesti nebo nepohodlí, ale i jako součást regulace nervového systému. Jemné masáže, vědomý pohyb ramen, uvolňování čelisti nebo práce s výdechem mohou ulevit napětí, které se často drží právě tady.
Bránice, dech a změny v transportním systému
Těhotenství je také obdobím velkých změn v kardiovaskulárním a dýchacím systému. Zvyšuje se srdeční výdej – nejprve kvůli tepovému objemu, později i díky zvýšené tepové frekvenci, která může na konci těhotenství narůst až o 20 %.
Změny se dotýkají i dechu. Objem vdechovaného vzduchu se zvyšuje o 30–50 %, zatímco frekvence dýchání zůstává stejná, nebo se jen mírně zvyšuje. Bránice se posouvá směrem nahoru až o 4 cm, ale její funkce zůstává zachována. Přesto je časté, že se objevují poruchy dechového stereotypu, které mohou vést k napětí, bolesti v hrudníku nebo nepříjemnému pocitu nedodechu.
V pokročilém těhotenství je třeba být opatrná na polohu vleže na zádech – může totiž dojít k poklesu srdečního výdeje, a tím i k nevolnosti, závratím nebo pocitu dušnosti. Tuto polohu se doporučuje od druhého trimestru vynechat, pokud nejste pod odborným dohledem.
Proměny v pohybovém systému: pánev, záda a mobilita
S měnícím se těžištěm a rostoucím bříškem se postupně proměňuje celé držení těla. Dochází k anteverzi pánve (předklonění), zvětšuje se bederní lordóza, často propadá hrudník. Mění se napětí břišních svalů i koordinace pohybu mezi jednotlivými segmenty páteře.
Svaly trupu i pánve přebírají novou funkci – namísto dynamického pohybu jsou více zapojovány k udržení stability a přizpůsobení se vnějším silám. Tím však může docházet i k jejich přetížení.
Pánevní dno v těhotenství nese postupně větší zátěž – jak váhovou, tak tlakovou. Dochází k jeho prodloužení, změně napětí a v pozdějších týdnech i k větší citlivosti. Péče o pánevní dno neznamená pouze jeho posilování, ale především uvolnění, propojení a vnímání. Vědomý dech směrem do pánve a jemné pohybové techniky mohou být klíčem k jeho zdravé adaptaci.
Chodidla a těžiště: základní proměna rovnováhy
Naše tělo se po celou dobu těhotenství přirozeně přizpůsobuje rostoucí děloze. Ta postupně mění těžiště – přesouvá ho směrem vpřed a nahoru. To se promítá do celého posturálního řetězce.
Změny začínají u chodidel, která nesou stále větší váhu. Často dochází k poklesu příčné i podélné klenby, přetížení pat, vnější hrany nohy či vzniku otoků. Tělo se může snažit hledat oporu v širším postoji, což ovlivní i stereotyp chůze. Krok se zkracuje, stává se opatrnějším a nejistějším.
Uvědomění si kontaktu chodidla se zemí a vědomá práce s opěrnou bází (např. jemné cvičení na plosky nohou, chůze naboso, pomalý stoj) může pomoci stabilizovat celé tělo a snížit přetížení dalších oblastí.
Jak tělo reaguje na pohyb během těhotenství?
Pohybová aktivita je v těhotenství velmi důležitá – ale vyžaduje jiný přístup. Tělo se mění, a tak je třeba ladit intenzitu i typ aktivity. Doporučuje se nezahajovat nové sportovní aktivity, ale spíše upravit stávající rutinu. Vhodná je chůze, cvičení pro těhotné, lehká jóga nebo vědomý pohyb, který pracuje s dechem, tělem i myslí.
Ideální je pohyb 5× týdně po 30 minutách, případně kratší procházky do 45 minut. Důležité je vyhnout se přehřátí, zadržování dechu a rizikovým pozicím (například záklonům, hlubokému dřepu, polohám na břiše a na zádech).
Plod na pohyb reaguje – při intenzivní zátěži může dojít k dočasné tachykardii (zrychlení srdečního tepu o 5–25 úderů). Riziko poškození plodu je však při přiměřené aktivitě velmi malé. Co je však důležité: při nadměrné zátěži, kdy dojde ke zvýšení tělesné teploty nad 39 °C, může v prvním trimestru dojít ke zvýšenému riziku defektu neurální trubice.
Těhotenství není omezení, ale cesta proměny
Každá žena prožívá těhotenství jinak. Některé změny v těle mohou být nepříjemné, jiné vnímáme jen jemně. Ale všechny jsou součástí hluboké proměny – fyzické, hormonální i energetické. Když se naučíme tyto změny vnímat a respektovat, může být těhotenství cestou hlubšího propojení se sebou.
A právě v tom může vědomý pohyb a naslouchání tělu sehrát zásadní roli. Tělo ví. A když ho posloucháme, dovede nás přesně tam, kam potřebujeme.
S láskou,
Alexandra
