Fyzioterapie s přesahem

Vaginismus je stav, který se často schovává za stydlivé mlčení. Není vidět navenek, ale dokáže velmi silně ovlivnit každodenní život, intimní prožívání, vztahy i vztah k sobě samotné.
Mluvím o něm často se ženami, které se dlouho trápily tím, že „něco není v pořádku“ – ale zároveň nevěděly, co přesně se děje, jak to pojmenovat, a už vůbec ne, jak si pomoct. Možná to znáte taky.

Duben je měsícem osvěty o císařském řezu. A protože věřím, že informovanost žen – nejen těch, které císařský řez čeká nebo zažily – je klíčová, rozhodla jsem se sdílet jeden z velmi povedených studentských textů.

Cítíte to? Vzduch už voní jinak. Je to jaro? Skončila zima a zimní hibernace? Probouzíme se zpět do života?

V práci s tělem neexistuje jen jedna cesta Pracuji s lidmi, kteří se potýkají s funkčními poruchami – stavem, kdy medicína nenajde jasnou příčinu, ale člověk přesto cítí bolest, únavu, tlak. Neexistuje jen jedna správná cesta k řešení. Některé cesty mohou být slepé….

Co se děje, když nejsme silní? Často se krčíme, nechceme být vidět, nebo se naopak schováváme za aroganci – masku, kterou si nasazujeme, abychom nemuseli čelit vlastní nejistotě.

V poslední době si všímám fenoménu, který mi stále více leží na srdci. Čím déle se pohybuji na sociálních sítích, snažím se šířit osvětu, podporovat propojení a ukazovat cestu lásky, tím častěji narážím na příspěvky, které míří opačným směrem. Největším „hřištěm“ tohoto rozdělování je podle mé zkušenosti Facebook, ale ani jiné platformy nezůstávají pozadu. Místo dialogu a hledání společných cest vidím stále více polarizace a ukazování prstem. A to mě vede k otázce: opravdu to tak musí být?